U mladších pacientů je většinou tendinitida rotátorové manžety spojena s akutním přetížením při explozivním pohybu, s normálním pohybem u glenohumerální nestability a nebo s úrazem. Již z popisu příčin však vyplývá, že často nelze rozlišit drobnou rupturu od zánětů rotátorové manžety (přesto je toto rozdělení je pro většinu lékařů striktní) nebo nezávažnou reakcí samotné šlachy na přetížení. Z toho je zřejmé, že název tendinitidy rotátorové manžety je bez možnosti objektivního vyšetření pouze z klinického obrazu spíše spekulativní a měl by být zřejmě vázán na vyšetření MRI nebo UZ, které dokáže typy poškození od určitého rozsahu rozlišit.
Po přetížení šlachy určitou silou dojde k rozvoji patologických stavů, které podle stupně tohoto přetížení mají podobný klinický obraz :
![]() | benigní přetížení šlachy s možným rozvojem myofasciálního syndromu |
![]() | ruptura |
Musíme však opět zdůraznit, že nejčastěji jsme při eventuálních ultrazvukových vyšetření u pacientů s diagnosou tendinitidy rotátorové manžety nacházeli traumatickou tenovaginitidu dlouhé hlavy bicepsu. Tato šlacha, či spíše její synoviální pochva, je na poškození více citlivá než samotná rotátorová manžeta.
![]() | Bolestí při vyšetření izometrické kontrakce svalů rotátorové manžety a bolestí při vyšetření rozsahu aktivního a pasivního pohybu1. Pasivní pohyby jsou bolestivé méně. Klidové bolesti jsou menší ve srovnání s bolestmi vyvolanými pohybem a izometrickou kontrakcí . |
![]() | Lehkým oslabením síly kontrakce postiženého svalu rotátorové manžety. |
![]() | Spazmem svalu a spoušťovými body v postiženém svalu (viz myofasciální syndrom ). |
1 Maximální bolestivost izometrické kontrakce může odpovídat postiženému svalu rotátorové manžety, ale většinou nelze přesně specifikovat o který sval se jedná.