UZ vyšetření přestavuje dostatečně senzitivní vyšetření pro diagnózu synovitidy a hydropsu glenohumerálního skloubení. Možná se dá říci, že jeho citlivost je největší ze všech dostupných metod. UZ však představuje pouze část vyšetření pacienta. Samotnou diagnózou synovitidy glenohumerálního skloubení naše práce nekončí. Z osobní zkušenosti opět musíme doporučit při nálezu synovitidy aspiraci synoviální tekutiny z kloubní dutiny. Zde bychom chtěli upozornit, že aspirace z oblasti glenohumerálního skloubení není vůbec jednoduchá záležitost. Opakovaně jsme se při jasném UZ nálezu svědčícím pro synovitidu snažili aspirovat z kloubní dutiny (dorzální přístup) a vždy nás zarazilo, že jsme museli použít růžovou jehlu a vyvolat silný podtlak 20 ml stříkačky, abychom tento exsudát získali. Pokud bychom neměli před sebou UZ nález, asi bychom se nikdy nechovali k tomuto kloubu tak ´´hrubě´´. Vždy je nutné mít na paměti, že synoviální tekutina nemusí být jen zánětlivé etiologie a že i zánětlivá synovitida má možnost různé etiologie. Proto je nutné provést základní biochemické, kultivační, cytologické a mikroskopické vyšetření k dokončení diferenciální diagnostiky základních patologických stavů – infekce, krystaly, zánět atd. (viz vyšetření synoviální tekutiny). Nález izolovaného kloubního hydropsu v případě traumatu v anamnéze by dle našeho názoru měl být v případě přetrvávání obtíží pacienta indikací k provedení artroskopie glenohumerálního skloubení.