Jsou popisovány různé klinické testy, které mají být příznakem tendinitidy dlouhé hlavy bicepsu – např. Yergassonovo znamení, jejich význam však je pro stanovení diagnózy samotné tenovaginitidy sporný. Význam těchto manévrů je spíše ve vyslovení možného podezření na možnou patologii šlachy dlouhé hlavy bicepsu jakékoliv etiologie (tedy nejen tendinitidy, ale i ruptury). Rozhodně však nejsou příliš spolehlivé. Bez jakýchkoliv pochyb je možné tvrdit, že při podezření na patologii dlouhé hlavy bicepsu vyplývající z klinického stavu (viz klinický obraz bicipitální tendinitidy a tenovaginitidy) je vhodnější provést UZ ramene, který je vysoce senzitivní právě v oblasti dlouhé hlavy bicepsu, než provádět klinické testy.
V oblasti dlouhé hlavy bicepsu jsou přítomny další struktury (například samotná rotátorová manžeta a subdeltoidní burza), které při své patologii mohou svojí blízkostí k dlouhé šlaše bicepsu vyvolávat stejné klinické obtíže. Samotná tenovaginitida může mít různou etiologii. Tuto diagnosu je nutné spojit s etiologickým faktorem, který ji vyvolává – např. stafylokoková tenovaginitida, traumatická tenovaginitida, tenovaginitida po přetížení nebo tenovaginitida u revmatoidní artitidy atd. V tomto případě nemají klinické testy rovněž význam .