Teoreticky by se v tomto případě jednalo o patologii svalů a šlach, odpovědných za pohyb kloubu, buď z příčin postihujících samotnou šlachu a sval (ruptura, zánět, myopatické změny) nebo poruchou nervových zakončení, kterými je tento sval inervován6. Anatomické struktury samotného kloubu by měly být intaktní.
Z výše uvedených příkladů bychom vzhledem k frekvenci diagnóz předpokládali častý nález omezení rozsahu aktivního pohybu při normálním rozsahu pasivního pohybu. Skutečnost je však jiná. Jako příklad uveďme úplnou rupturu rotátorové manžety, kdy teoreticky pacient není schopen provést abdukci ramene vlastními silami, lékař je však pasivní abdukci ramene schopen provést v plném rozsahu. Skutečný nález při vyšetření se od očekávání liší:
V akutním stavu nacházíme takové bolesti, že pacient odmítá provést jakýkoliv pohyb, jak aktivní tak i pasivní, a vyšetření není v podstatě možné.
V pozdním stavu se očekávaného omezení rozsahu aktivního pohybu setkáme i s omezením rozsahu pasivního pohybu, neboť poškozená rotátorová manžeta, hypertrofie kloubního pouzdra a častá náplň kloubní brání v jeho provedení.
6 u plegie končetiny dojde k omezení rozsahu aktivního pohybu, rozsah pasivního pohybu je však normální pouze na začátku této poruchy (po určitém období dojde k rozvoji kontraktur)