Idiopatická tenosynovitida a tendinitida dlouhé hlavy bicepsu 

 

I když je tendinitida a tenovaginitida dlouhé hlavy bicepsu dle některých autorů vzácná, nelze toto tvrzení v žádném případě přijmout.

Jestliže posuzujeme frekvenci zánětlivých změn ve strukturách ramenního kloubu, pak tenditida a  tenovaginitida šlachy dlouhé hlavy bicepsu je nejčastější zánětlivou afekcí ramenního pletence.

Tenovaginitida dlouhé hlavy bicepsu se může nacházet současně se synovitidou glenohumerálního kloubu, ale nejčastěji se nachází izolovaně. Zdá se, že tenovaginitida dlouhé hlavy bicepsu je někdy pociťována hůře než samotná synovitida ramenního kloubu, a postižení pacienti vyhledávají lékaře ihned. Chronická synovitida ramenního kloubu u revmatoidní artritidy může  být pociťována jako nepříliš obtěžující bolest uvnitř ramenního kloubu spíše s  výrazným omezením hybnosti. Při tenovaginitidě dlouhé hlavy bicepsu jsou pacienti nespokojeni se svým stavem více a ihned při příchodu do ambulance hlásí kruté bolesti a výrazné omezení hybnosti v rameni. I minimální tenosynovitida pochvy ovlivňuje pohyb glenohumerálního skloubení výrazným způsobem. ''Klasickou'' revmatologickou afekcí, u které se bicipitální tendovaginitida vyskytuje, je revmatoidní artritida  nebo psoriatická artropatie. Nejčastěji se však setkáváme s pacienty, u kterých je stanovení diagnosy ztíženo výraznými časovými prodlevami mezi ataky primárního onemocnění . Tak se setkáváme s pacienty se střídavými nebo oboustrannými tenovaginitidami dlouhé hlavy bicepsu, u kterých se v průběhu několika let vyskytne izolovaná synovitida kolene nebo hlezna, často otoky přednoží, bolesti loktů nebo pat . Většina z těchto pacientů má ataky několikaměsíčních bolestí páteře, a to nejen bederní ale i krční, což svádí většinu lékařů na diagnosu vertebrogenních obtíží. U všech těchto pacientů jsme cíleně prováděli snímky SI skloubení, kdy byl nález normální a většina pacientů bylo HLA B27 negativní, přesto se však domníváme, že se jedná o formu nediferencovaných seronegativních spondartritid časného typu. Současná diagnostická kriteria však podle našeho názoru nejsou schopna obsáhnout lehce aktivní onemocnění.